Já jsem třeba vystudovaný elektrikář a pracoval jsem v souvisejících oborech 15 let. Teď dělám 15 let v IT, pracuji sám na sebe a tvořím webové stránky. K tomu jsem dělal 10 let velmi aktivně po večerech zvukaře, DJe a moderátora. To jsou obory, kterým do nějaké míry rozumím. Takže jsem do nějaké míry zorientován i v energetice a rád se o ní bavím i s kamarády, kteří v ní pracují. Přesto si ale s jistotou netroufám tvrdit, co a jak by se mělo dělat, tedy jak rozvíjet energetiku co nejlépe.

Trocha historie

Dobře si pamatuju, jak to bylo v devadesátých letech, kdy jsme se po 40 letech samostatného vývoje soustavy zase připojovali na okolní státy a nebylo to jednoduché. Byl jsem v té době na střední elektro škole a tak jsme dění okolo energetiky rádi sledovali a debatovali o něm s kamarády.

Naše elektrizační soustava byla sice robustní, tedy výkonově dostatečně dimenzovaná, ale i nestabilní. To jak napěťově, tak z hlediska výpadků (tedy řízení), ale také třeba kmitočtově. To způsobovalo problémy zejména našim bezprostředním sousedům. Rakušáci měli například veliký problém s tím, že jim rozhoupáváme kmitočet. Nestabilita s kmitočtu nezpůsobuje jen to, že někomu jde špatně budík, který je na něm závislý. Ale taky to, že hrozí odpojení turbín na elektrárnách, které jsou na kolísání kmitočtu velmi citlivé. U Turbín je totiž výstupní kmitočet napětí daný jejími otáčkami a těžko si tak představit, že ty by se měnily kdykoli se změní kmitočet sítě. Takže pokud není turbína dobře ve fázi se sítí, tak se ji nepodaří zfázovat, nebo ji automatika odpojí.

Evropa nemá být jen název na mapě

Proto je potřeba abychom dělali energetiku společně a nestalo se, že my, nebo nějaký náš soused nebo jiná země v soustavě se stane potížistou. Jenže ono se to už bohužel částečně děje. U nás byl 10 let veliký odpor proti FVE, který v lidech vyvolali Zelení poměrně nevhodnou dotační politikou, na kterou jsme pak několik let všichni dopláceli. Naproti tomu se například dařilo dobře rozvíjet solární energetiku v Německu. Proto s ní umí Němci pracovat lépe než my. U nás proběhl živelný solární boom až mezi lety 2020 a 2023 a nebyli jsme na něj moc připraveni. chyběla k němu částečně legislativa, ale také zaostává rozvoj řízení sítě, což se aktuálně projevuje zvyšováním poplatků. My a Poláci chceme jaderné elektrárny, zatímco Němci zase jadernou energetiku ukončují. Francouzi nevědí co s JE dál, a Rakušáci mají proti nim dlouhodobě odpor … Vlastně se divím, že máme i přesto zatím vcelku stabilní síť.

Můj poučený názor

Energetiku měly dělat evropské státy společně. Proč? Protože ve výsledku je technicky výhodné mít co nejlépe masivně propojené elektrizační soustavy a tak bychom měli mít okolo toho propojenou i energetickou politiku, legislativu, dispečinky atd.

Politik není energetik

„Jádro pudla“ vidím také v tom, že o energetice rozhodují politici a ne odborníci. Energetici jsou totiž ve všech státech podobní. Proto by dokázali snáze nalézat společná a koncepčně jednotná řešení. To už proto, že se jim do plánování nemotají politické ambice, nenávisti, předpojatosti, pletichaření, machrování ani častý politický princip něco za něco. Energetici jsou praktici a pragmatici. Řeší úkol, nebo problém a vyřeší ho. Politici vymýšlí nějaká svoje řešení se všemi výše popsanými nešvary a pak se je snaží prosadit. Mnohdy aniž by věděli, jestli je reálné. Navíc jsou politici často aktivističtí a to už je úplný mor.

Aktivisté a jiní poloblázni

Aktivismus, který se v Evropě bohužel silně zabydlel, je pro mě problematický. On by nemusel být špatný, ale bohužel nejsou v těch aktivistických organizacích energetici, ale pouze idealisti. Takže ekoaktivista má jakýsi cíl, o kterém je přesvědčen především proto, že je jeho a nikoli proto, že ho dobře prozkoumal. Za tímto cílem pak jde často „přes mrtvoly“. Výsledek vidíme. Ekoaktivisti přilepení k silnicím, blokující dopravu, přivazující se ke stromům a výsledkem je jen naštvanost společnosti a nenávist ke všemu, co je EKO. Takže v celku aktivisté dělají ekologii spíše medvědí službu = vytváří proti ní odpor.

Ideální aktivista

Pro mě je třeba pro ekologii užitečnější podnikatel, jehož firma vymyslí, jak řídit a snadno obchodovat přenosy energie v rámci vesnice, nebo vymyslí, jak využít pro výrobu elektřiny odpad, začne vyrábět efektivnější solární panely … Prostě člověk, který má praktický přínos a měřitelné výsledky.

Příklady podnikatelského „aktivismu“

Skvělým aktivistou byl například Tomáš Baťa. Nebyl aktivistou v dnešním slova smyslu, ale dosahoval výsledků, o kterých se aktivistům ani nezdálo. Učil lidi být samostatnými, podnikavými, ale i ohleduplnými ke svému okolí. Učil je jak dělat věci udržitelně, jak přemýšlet, rozvíjet sebe i své okolí. Dbal ve Zlíně i v jiných městech o sociální smír a blaho lidí. Budoval parky, školy, nemocnice, kina, … Zkrátka a dobře pracoval na tom, aby se všichni měli dobře a město vzkvétalo. Byl jedinečný i v tom, jak dokázal sám sebe inovovat a následně šířit svoje myšlenky i do dalších lokalit a zemí, kde jeho firma působila. Takový člověk pak snadno může lidem vštěpovat i ekologické myšlenky, protože mu velmi důvěřují. Kdyby žil Baťa dnes, jistě by se angažoval i v energetice a možná i v Green Dealu, kdo ví. Každopádně by v jakémkoli směru dokázal udělat mnoho práce. A to je to, co dnešním aktivistům vyčítám. Oni už už chtějí rozdávat a hospodařit s penězi, ale jaksi je zapomněli vydělat. Takže se sápou po penězích podnikatelů, tedy „Baťů“. Navíc víme, že když si člověk nějaké peníze sám vydělá, tak si jich daleko víc váží, což oni nemají. Mnohdy dokonce penězi pohrdají a to je podle mě naprosto špatný postoj.

Příklady aktivistického blouznění

Příkladem aktivistického blouznění a až skoro bláznění byla aféra okolo polského Dolu Turów. Ano, ten důl je děsivý a velmi neblaze ovlivňuje široké okolí. Přesto si ale troufám tvrdit, že ten problém nelze řešit aktivisticky. Nelze jít a urychleně ho zavřít. A to už proto, že je vedle něj elektrárna o výkonu 2,1 GW, což je více než výkon Temelína. Co 1 GW výkonu, to elektřina pro cca 1 milion lidí. Proto jsem se ptal aktivistů, odkud vezmou 2,1 GW výkonu, aby tento výkon nahradili. Nechtěli tu otázku ani slyšet a jen křičeli, že se to musí vyřadit, vypnout, odstranit, zasanovat. Takže tak je to s aktivisty. Mají vzletné cíle, ale nechtějí nést odpovědnost za následky. Protestují proti elektrárnám, ale nemají ke svým nápadům životaschopnou alternativu. Podobně je to s nimi i při protestech proti chovům zvířat, dopravě a mnoha dalších věcech. Jsou to zkrátka idealisté, kteří by rádi dosmýkali společnost ke svým cílům bez ohledu na následky.

The post Co Čech to energetik appeared first on Přemek Kubák.

Realitní trh a bytová problematika:

• Desetinásobnou daň z nemovitosti
• Rozšířit bytový fond
• Vyšší ochranu nájemníků
• Levné nájemní bydlení
• Stavbu obecních bytů
• Stavbu bytů pro sociálně slabé
• Vyvlastnění prázdných bytů

Doprava:

• Příspěvek na jízdu na kole po městě
• Několikanásobně vyšší poplatky za parkování ve městě
• Plynulou dopravu
• Rychlost 30 km/h v Praze i v jiných městech

Průmysl a energetika:

• Zákaz těžby čehokoli v oceánech
• Zákaz těžby uhlí
• Zákaz těžby Lithia
• Odstavení jaderných elektráren
• Odstavení uhelných elektráren
• Odstavení plynových elektráren
• Elektřinu zdarma
• Elektroauta, elektrokola
• Zákaz spalovacích motorů
• Zákaz nebo omezení fungování některých firem
• Zákaz výroby, prodeje a nošení kožešin
• Zákaz testování léků a drogerie na zvířatech

Ekonomika:

• Zvýšit daně bohatým
• Snížit daně chudým
• Vyšší minimální mzdu
• Vyšší platy pro státní zaměstnance

Sociální a společenská témata:

• MHD zdarma pro všechny
• Pitnou vodu zlevnit a vodárny zestátnit
• Více peněz pro matky samoživitelky
• Delší mateřskou
• Snížit spotřebu kafe
• Zakázat lidem maso
• Zakázat automobily v centrech měst
• Kratší pracovní dobu
• 4 denní pracovní týden
• Více přestávek v práci
• Odpočívárny v práci
• Stejné platy zdravotních sester ať pracují kdekoli
• Stejné platy mužů a žen
• Více peněz na péči o bezdomovce
• Obědy zdarma pro bezdomovce
• Ekologické pohonné hmoty
• Více center pro sociálně slabé
• Více psychologů
• Maximální péči pro všechny uprchlíky odkudkoli
• Více sociálních dávek pro lidi kohokoli
• Více dovolené pro zaměstnance
• Povolení sňatků a adopcí pro všechny pohlaví a sexuální orientace

Jak umělá inteligence odpověděla?

Svět by se v tomto scénáři změnil do značné míry. Mohlo by dojít ke zvýšení sociální spravedlnosti, což by zlepšilo životní podmínky mnohých lidí. Nicméně by to vedlo k nárůstu výdajů na sociální programy. Změna průmyslové a energetické politiky by znamenala, že by se musela najít náhrada pro jiné druhy energie, což by také bylo nákladné a obtížné. Vliv na dopravu by mohl vyvolat zmatek a omezit průchodnost mnoha měst. Celkově by to však mohlo vést ke zlepšení ekologické situace na celém světě. Výsledkem by mohl být svět, ve kterém je mnoho větší péče o lidi a ekologii, avšak s vyššími náklady a mnoha omezeními.

Můžeš prosím rozvést dopady na průmysl a společnost?

Návrhy změn, které jsou zmíněny v původní vizi, by měly významný dopad na průmysl a společnost.

Zákaz těžby uhlí, plynových elektráren a elektřinu zdarma by vedly k výraznému omezení fosilních paliv, což by mohlo mít dopad na energetický sektor a průmysl, který je závislý na těchto druzích paliv, zejména v oblastech, jako je výroba energie a doprava. Výsledkem by mohlo být hledání nových, čistých zdrojů energie, což by mohlo vést ke změnám v oblasti technologie a výzkumu.

Zákaz výroby, prodeje a nošení kožešin by ovlivnil oděvní průmysl a kožešinový trh. Mohlo by to znamenat určité problémy pro kožešinové zemědělce, ale zároveň by to pomohlo udržit etické standardy v oblasti zvířectva a ochrany životního prostředí.

Vyvlastnění prázdných bytů a stavba obecních bytů by mohly ovlivnit trh s nemovitostmi a realitní trh. To by mohlo vést ke snížení tržních cen bytů, ale zároveň mohlo vést ke ztrátě hodnoty pro ty, kteří už byty vlastní.

Zvýšení daní bohatým a snížení daní chudým, vyšší minimální mzda a vyšší platy pro státní zaměstnance by ovlivnilo hospodářství jako celek. Mohlo by to způsobit zvýšení nákladů pro podniky a realizaci různých projektů, což by znemožnilo výdělek více firem. Ale na druhou stranu by to mohlo vést ke zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance a k lepší distribuci bohatství v rámci společnosti.

Sociální otázky by byly řešeny přidáním více prostředků na péči o bezdomovce, matky samoživitelky, psychologové, centra pro sociálně slabé a uprchlíky, což by mohlo vést k lepšímu zvládání vztahů v sociální oblasti.

Jaký vliv by měla konkrétně realizace návrhů na realitní trh?

Co se týče aktivistů a jejich požadavků na bytovou politiku, implementace těchto opatření by mohla mít na realitní trh různé dopady. Desetinásobná daň z nemovitosti by mohla mít negativní vliv na majitele nemovitostí, kteří by museli platit větší částku za své nemovitosti. Rozšíření bytového fondu a stavba obecních bytů a bytů pro sociálně slabé by mohla mít vliv na trh s pronájmy, snížit nájemné a případně snížit hodnotu nemovitostí. Vyšší ochrana nájemníků a levné nájemní bydlení by mohly nájemníkům pomoci, ale majitelům nemovitostí by museli snížit příjmy a mohlo by dojít k omezení investic do tohoto sektoru. Vyvlastnění prázdných bytů by mohlo mít vliv na majitele nemovitostí, ale současně by to mohlo zlepšit situaci těch, kteří potřebují bydlení.

Je tedy důležité, aby vlády při zavádění těchto opatření zohlednily jejich dopady na trh s nemovitostmi a zajistily spravedlivé a udržitelné řešení pro všechny zúčastněné strany.

Jaký vliv by měly výše tyto návrhy na energetiku? Bylo by stále dost elektřiny pro všechny?

Aktivistické návrhy mohou mít významný vliv na energetiku, zejména pokud se týkají přechodu na obnovitelnou energii a snížení emisí CO2. Tyto změny by mohly vést k omezení používání fosilních paliv, jejichž hoření produkuje velké množství skleníkových plynů, a místo toho by se více spoléhalo na obnovitelné zdroje, jako jsou solární a větrné elektrárny.

Je však důležité brát v úvahu, že změna z fosilních paliv na obnovitelnou energii není okamžitá a bude vyžadovat postupný přechod, aby se zajistilo, že bude dostatek elektřiny pro všechny. Tento přechod vyžaduje spolupráci mezi vládou, energetickými společnostmi a dalšími aktéry, aby se zajistilo, že bude dostatek zdrojů obnovitelné energie a bude přístupná pro všechny obyvatele.

V závislosti na rychlosti, s jakou se proces přechodu na obnovitelnou energii uskuteční, může být třeba přijmout krátkodobá opatření, jako je zvýšení výkonu stávajících elektráren na fosilní paliva, aby se udržela stabilita dodávek elektřiny. Z dlouhodobého hlediska však přechod na obnovitelnou energii by měl pomoci zajistit trvalé a udržitelné dodávky energie pro všechny.

Doporučila by si co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje a elektromobilitu? Jaký by to mělo vliv na energetickou bezpečnost?

Rychlý přechod na obnovitelné zdroje a elektromobilitu je důležitý k redukci emisí skleníkových plynů a obracet současnou trend globálního oteplování. Některé země navrhují ambiciózní cíle v této oblasti, například Evropská unie stanovila cíl dosáhnout netto-nulového emisního cíle do roku 2050.

Stejně tak je důležité zajistit energetickou bezpečnost, což znamená, že země by měly mít dostatečné zdroje energie k zajištění svých potřeb. Obnovitelné zdroje by mohly pomoci tuto bezpečnost zajistit, neboť je mohou produkovat mnoho zdrojů najednou a umožnit jednodušší decentralizované výroby energie. Na druhé straně, když se přechází na elektromobilitu, může to mít vliv na potřebu ropy, což může mít dopady na energetickou bezpečnost zemí, které jsou vyspělé v této oblasti.

Je tedy důležité přechod plánovat a postupovat na základě společného konsenzu mezi vládami, odborníky a veřejností, aby byly tyto otázky zohledněny.

Co jsem z odpovědí vyvodil?

• AI je stejně naivní jako aktivisté, protože také hodlá poroučet větru, dešti a nařizovat porušování fyzikálních principů. Zvyšování výkonu elektráren je totiž podle mě jedna z aktivistických představ.
• AI by mohla z fleku dělat politiku, protože kafrat umí dokonale :-).

Jaký aktivismus by se líbil mě?

Mě by se zkrátka líbilo, kdyby aktivismus nebyl jen o zákazech, rozdávání, řízení světa, kasírování bohatých, vnucování svojí představy o světě, … Pro mě jsou třeba fungujícími aktivisty Skauti, Sokoli, dobrovolní hasiči, zahrádkáři … Ti kteří si dnes říkají aktivisti a blokují někde silnice a přivazují se ke komínům, ti mi připadají jako nějací hackeři cizích životů, ale nejsou to aktivisti. Podnikatelským aktivistou byl pro mě například Tomáš Baťa. On zkrátka nejen zaměstnával lidi, ale aktivizoval je = snažil se, aby se sami postarali o svůj lepší život i o lepší životy lidí v okolí i lepší stav krajiny. On aktivně pomáhal lidem, aby sami dokázali čelit bídě.

A na co by se podle mě měli aktivisté konkrétně zaměřit?

• Na výuku lepší finanční gramotnosti ve školách
• Vzdělanost v technických oborech
• Samostatnost obyvatel
• Odvahu lidí měnit zaměstnání
• Investování do zajímavých projektů
• Podnikavost obyvatel
• Tělovýchovu
• Kritické myšlení
• Pořádání kulturních akcí
• Sociální cítění chudých i bohatých
• Výchovu ke skromnosti a ohleduplnosti

The post Umělá inteligence a aktivisté appeared first on Přemek Kubák.

Na úvod trocha čísel ohledně úspor

V Evropské Unii, jejíž elektrizační soustava je, a musí být propojená, a těžíme z výhod tohoto propojení již od devadesátých let, žije 450 milionů lidí. To odpovídá cca 100 milionům domácností (jedná se o hrubý, ale dostačující odhad). Kdyby se každé domácnosti podařilo snížit spotřebu o pouhých 100 kWh ročně, což při běžné spotřebě rodinného domu odpovídá cca 2,5% a u bytu cca 5%, tak by roční úspora činila 10 TWh. To je cca 75% roční výroby Dukovan nebo třeba výroba 3 tepelných elektráren jako je Prunéřov I. Takovou úsporu lze dosáhnout pouhým poctivým zhasínáním místností nebo například snížením vytápění domácností o necelý 1 stupeň Celsia.

Opravdu vyrábíme dostatek elektřiny?

Když je něčeho nedostatek, tak se to zdražuje. Když někdo to zdražení zarazí, tak způsobí ještě větší nedostatek dané suroviny a taky to, že stát musí prodejci suroviny doplácet zbytek ceny. A protože neklesla spotřeba, tak doplácí fakt hodně. Evropa má propojené energetické sítě a plynu a elektřiny je nedostatek. Ano, my jsme vývozci elektřiny a máme vyšší výrobní kapacitu než kolik spotřebováváme. Ale nejsme na celém území energeticky soběstační díky distribuční síti. Proto třeba severní Morava trvale dováží energií z Polska. Navíc je to tak, že máme instalovaný výkon 18 GW a spotřebováváme ve špičce cca 8 až 10, ale 3 GW výkonu jsou nestabilní obnovitelné zdroje, takže stabilního výkonu máme k dispozici 15 GW. Z toho je vždy něco odstaveno. Podobně nebo i hůře je na tom celá Evropa. Pak už stačí jen aby přišlo sucho, muselo se odstavit pár reaktorů, k tomu nějaký problém s dovozem paliva a překotné zavírání elektráren z ekologických důvodů nebo kvůli jejich stáří a je vymalováno a problém je na světě. No a to, že posíláme téměř trvale 2 GW ven je z části i proto, že energii potřebujeme vyvážet. Jednak je to kvůli příjmům, pak je to dané smluvně, ale i technicky. Elektrárnu totiž nejde třeba na 2 roky vypnout a pak ji bez problémů nahodit. Takže my musíme trvale provozovat ten výkon, který chceme mít vždy připraven. No a tak vyvážíme a asi 5% naší výroby obchodujeme na burze. Ano ano, jen 5%. Populisté jsou buď neinformovaní, nebo vědomě lžou když říkají lidem, že všechno vyvážíme a draze nakupujeme zpět.

Vysoká cena elektřiny indikuje, že jedeme nadoraz

Prudké zdražování elektřiny nastalé díky stanovování ceny pomocí závěrných elektráren (ne vždy to nutně musí být plynové, ale teď jsou), je geniálně vymyšleno a má nás varovat – „Bacha, jedete na doraz a máte málo energie, tak začněte brutálně šetřit, abyste se dostali zpět do rozumné spotřeby a tím i ceny“. Je to tedy indikátor a bylo by totálně špatné tento indikátor vypnout. Zastropování a jiná opatření jsou jen pilulka od bolesti, ale my musíme po jejím podání urychleně řešit příčinu, tedy nedostatek elektřiny a plynu. Musíme šetřit a pokud má být motivátorem cena, tak ok, ale měli bychom vědět, že šetřit musíme ne kvůli ceně, ale kvůli nedostatku elektřiny a plynu … Ale my nechceme šetřit a chceme mít stejnou cenu i stejný energetický komfort a přitom jsme jaksi „omylem“ povypínali soustu zdrojů. Z toho viním do jisté míry stárnutí, ale z větší míry aktivisty, kteří probublali do politiky a jaksi ji překotně prozelenili bez toho, abychom měli dostatečně uvedené do praxe moderní méně či úplně nefosilní (tedy míněno neuhelné, neropné, neplynové) technologie.

Zastropování ceny je jako vyšroubovat varovnou kontrolku

Například Španělé oddělením cen elektřiny od ceny plynu (neurčují teď cenu elektřiny na svém trhu pomocí ceny výroby v závěrných elektrárnách, jako to dělá zbytek Evropy) vyšroubovali kontrolku indikující problém (zvaný nedostatek energie) a tváří se, že tím problém zanikl. Chraň nás bůh od toho, aby se jejich postupem inspirovali i ostatní země Evropy.

Green deal a Energiewende – nic se nemá lámat přes koleno

Často ze zdražování obviněné povolenky mírně zdražují elektřinu, ale opravdu jen mírně. Povolenky byly zavedeny proto, aby motivovaly výrobce vyrábět ekologicky. Nás má pak ve finále motivovat vysoká cena elektřiny, daná spíše tím principem, že se cena stanovuje podle nejdražšího aktuálně vyrábějícího zdroje. Povolenky byly vymýšlené jako motivační prvek pro výrobce, pro časy, kdy energetika běží v nějakém normálním režimu. Nikdo nepočítal s tím, že paralelně s povolenkami budou jedno, nebo více paliv pro elektrárny prodražovat válka, sucho, inflace, postcovidový hlad po energii a hlad po různých sekundárně potřebných surovinách. Vidět povolenky jako příčinu a řešení, tedy nelze. Nicméně revizi by si zasloužily.

Rychlé a bezbolestné řešení

Existovalo před 20 lety. Nyní již žádné takové není. Přesto to ale není tragédie a myslím si, že jsme schopní to zvládnout. Řešení je – šetřit, šetřit, šetřit a modernizovat elektrizační soustavu. Tedy více vyrábět, lépe distribuovat a uchovávat vyrobený výkon. Žádné burzovní či jiné čurymury fuk řešení, o kterém mluví mnozí politici a experti není.

The post Proč je drahá elektřina appeared first on Přemek Kubák.