S nástupem umělé inteligence se pro mnohé hudebně nenadané otevřel zázračný svět, kdy i oni mohou bez velikého úsilí tvořit hudbu. I oni mohou být autory a dokonce ani nemusejí mít nápad, protože i ten za ně vytvoří šikovná aplikace. Zdá se, že to bude zlatý důl i co se týče peněz. Najednou mají lidé na pár kliknutí hotový song a přitom ho vůbec neprocítili, nevědí, jak se staví melodie, nevědí nic o zvučení a nahrávání nástrojů, ani o mixování a masteringu. Nevědí vcelku nic, ale song je hotový. Jenže takto to nyní dokážou miliony tvůrců, kteří brzy hravě vyprodukují stovky miliard skladeb. Co to způsobí? Zcela jistě vzniknou nové platformy, nové způsoby monetizace (odměňování autorů) a dojde i ke změnám v autorském právu … Ale také to podle mě způsobí pokles poslechovosti jednotlivých songů a nižší odměny za poslech skladby. Proč? Protože nikdo nedokáže ufinancovat z reklamy 100x více úspěšných autorů. Nebude zkrátka tolik investorů do reklamy ani předplatitelů, aby mohli všichni bohatnout. Nebude jich více už proto, že se nezvýší počet hodin, které může limitovaný počet posluchačů poslouchat za den.

Je důvod nenávidět tvorbu AI?

Já osobně nemám s generovanými výtvory žádný problém. Beru je jako součást mediální tvorby a vím, že mohou řadě lidí zpříjemnit den. Jenže bych také nerad, aby se ze světa vytrácel lidský hudebnický um, protože ten je dobrým zdrojem radosti a tu člověk potřebuje.

Hudba, to totiž není jen výsledná skladba. Je to i proces tvorby. Je to schopnost uslyšet ji v sobě, nazvučit ji, odehrát u ohně, nebo na koncertě. Hudba, to je posluchačův pocit z muzikantů, ale také otisk jejich osobnosti, jejich pocitů, nálad, i životních osudů … Byla by škoda tohle všechno zabít a jít zkratkou rovnou k výslednému produktu. Navíc hudba je také produktem lidskosti a ta v sobě nese i nedokonalost. A tak si dál vážím a budu vážit právě i té lidské, mnohdy „ušmudlané“ nedokonalosti a budu ji rád podporovat i platit.

Budoucnost generované hudby

Dovedu si představit, že časem bude (a ono už i je) zcela předefinováno autorství hudby. U mnoha skladeb nebudou žádní autoři, tak jako již dnes není uznáváno autorství u generovaných fotek.

Dovedu si představit, že vše půjde ještě dál a že možná vzniknou služby, kde se nebude vybírat z existujících skladeb, ale hudba bude vznikat až v daný moment přímo na míru, podle nálady a potřeb konkrétního uživatele. Přijde člověk (na web, do aplikace, nebo do něčeho zcela jiného) a řekne, nebo třeba z chování vyplyne, že je smutný, chce se rozveselit a začne mu hrát muzika, která ještě před několika vteřinami neexistovala. Pak si možná vybere, že ji chce uchovat pro příště, nebo ji zahodí a už nikdy ji nikdo neuslyší. Možná to také zcela předefinuje pojem skladba. Asi tak jako se s internetem a možností vydávat jednotlivé skladby zcela proměnil pojem album (deska, elpíčko).

Budoucnost poslechu

Hudba se pochopitelně také mění a bude měnit se vznikem hudebních nástrojů (míněno těch, na které se skutečně hraje). Mění se a bude se i dál měnit způsob konzumace hudby. Už dnes například existují směrové reproduktory umožňující poslech, aniž by si člověk musel cokoli nasadit na hlavu a aniž by byl okolo něj slyšet zvuk.

Je možné, že se také najde dobrý způsob, jak dostat bez sluchátek zvuk přímo do ušního zvukovodu, nebo dojde k objevení snadného napojení elektrického signálu na sluchový nerv. Může být dokonce vynalezen způsob, jak vysílat zvukový signál rovnou do mozku … Kdo ví. To všechno může hudbu naprosto změnit. Inu vše je otevřeno. Ale jak jsem již napsal – Doufám, že se nevytratí radost z hudby.

The post Co si myslím o hudbě generované AI appeared first on Přemek Kubák.