Autor – Jozef Banáš

Interpret – Luboš Ondráček

Kde koupit

• Audioteka.com

Odkazy a zdroje

• Wikipedie, Tomáš Baťa
• Wikipedie, Jan Antonín Baťa
• Wikipedie, firma Baťa

The post Jsem Baťa, dokážu to! appeared first on Přemek Kubák.

Realitní trh a bytová problematika:

• Desetinásobnou daň z nemovitosti
• Rozšířit bytový fond
• Vyšší ochranu nájemníků
• Levné nájemní bydlení
• Stavbu obecních bytů
• Stavbu bytů pro sociálně slabé
• Vyvlastnění prázdných bytů

Doprava:

• Příspěvek na jízdu na kole po městě
• Několikanásobně vyšší poplatky za parkování ve městě
• Plynulou dopravu
• Rychlost 30 km/h v Praze i v jiných městech

Průmysl a energetika:

• Zákaz těžby čehokoli v oceánech
• Zákaz těžby uhlí
• Zákaz těžby Lithia
• Odstavení jaderných elektráren
• Odstavení uhelných elektráren
• Odstavení plynových elektráren
• Elektřinu zdarma
• Elektroauta, elektrokola
• Zákaz spalovacích motorů
• Zákaz nebo omezení fungování některých firem
• Zákaz výroby, prodeje a nošení kožešin
• Zákaz testování léků a drogerie na zvířatech

Ekonomika:

• Zvýšit daně bohatým
• Snížit daně chudým
• Vyšší minimální mzdu
• Vyšší platy pro státní zaměstnance

Sociální a společenská témata:

• MHD zdarma pro všechny
• Pitnou vodu zlevnit a vodárny zestátnit
• Více peněz pro matky samoživitelky
• Delší mateřskou
• Snížit spotřebu kafe
• Zakázat lidem maso
• Zakázat automobily v centrech měst
• Kratší pracovní dobu
• 4 denní pracovní týden
• Více přestávek v práci
• Odpočívárny v práci
• Stejné platy zdravotních sester ať pracují kdekoli
• Stejné platy mužů a žen
• Více peněz na péči o bezdomovce
• Obědy zdarma pro bezdomovce
• Ekologické pohonné hmoty
• Více center pro sociálně slabé
• Více psychologů
• Maximální péči pro všechny uprchlíky odkudkoli
• Více sociálních dávek pro lidi kohokoli
• Více dovolené pro zaměstnance
• Povolení sňatků a adopcí pro všechny pohlaví a sexuální orientace

Jak umělá inteligence odpověděla?

Svět by se v tomto scénáři změnil do značné míry. Mohlo by dojít ke zvýšení sociální spravedlnosti, což by zlepšilo životní podmínky mnohých lidí. Nicméně by to vedlo k nárůstu výdajů na sociální programy. Změna průmyslové a energetické politiky by znamenala, že by se musela najít náhrada pro jiné druhy energie, což by také bylo nákladné a obtížné. Vliv na dopravu by mohl vyvolat zmatek a omezit průchodnost mnoha měst. Celkově by to však mohlo vést ke zlepšení ekologické situace na celém světě. Výsledkem by mohl být svět, ve kterém je mnoho větší péče o lidi a ekologii, avšak s vyššími náklady a mnoha omezeními.

Můžeš prosím rozvést dopady na průmysl a společnost?

Návrhy změn, které jsou zmíněny v původní vizi, by měly významný dopad na průmysl a společnost.

Zákaz těžby uhlí, plynových elektráren a elektřinu zdarma by vedly k výraznému omezení fosilních paliv, což by mohlo mít dopad na energetický sektor a průmysl, který je závislý na těchto druzích paliv, zejména v oblastech, jako je výroba energie a doprava. Výsledkem by mohlo být hledání nových, čistých zdrojů energie, což by mohlo vést ke změnám v oblasti technologie a výzkumu.

Zákaz výroby, prodeje a nošení kožešin by ovlivnil oděvní průmysl a kožešinový trh. Mohlo by to znamenat určité problémy pro kožešinové zemědělce, ale zároveň by to pomohlo udržit etické standardy v oblasti zvířectva a ochrany životního prostředí.

Vyvlastnění prázdných bytů a stavba obecních bytů by mohly ovlivnit trh s nemovitostmi a realitní trh. To by mohlo vést ke snížení tržních cen bytů, ale zároveň mohlo vést ke ztrátě hodnoty pro ty, kteří už byty vlastní.

Zvýšení daní bohatým a snížení daní chudým, vyšší minimální mzda a vyšší platy pro státní zaměstnance by ovlivnilo hospodářství jako celek. Mohlo by to způsobit zvýšení nákladů pro podniky a realizaci různých projektů, což by znemožnilo výdělek více firem. Ale na druhou stranu by to mohlo vést ke zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance a k lepší distribuci bohatství v rámci společnosti.

Sociální otázky by byly řešeny přidáním více prostředků na péči o bezdomovce, matky samoživitelky, psychologové, centra pro sociálně slabé a uprchlíky, což by mohlo vést k lepšímu zvládání vztahů v sociální oblasti.

Jaký vliv by měla konkrétně realizace návrhů na realitní trh?

Co se týče aktivistů a jejich požadavků na bytovou politiku, implementace těchto opatření by mohla mít na realitní trh různé dopady. Desetinásobná daň z nemovitosti by mohla mít negativní vliv na majitele nemovitostí, kteří by museli platit větší částku za své nemovitosti. Rozšíření bytového fondu a stavba obecních bytů a bytů pro sociálně slabé by mohla mít vliv na trh s pronájmy, snížit nájemné a případně snížit hodnotu nemovitostí. Vyšší ochrana nájemníků a levné nájemní bydlení by mohly nájemníkům pomoci, ale majitelům nemovitostí by museli snížit příjmy a mohlo by dojít k omezení investic do tohoto sektoru. Vyvlastnění prázdných bytů by mohlo mít vliv na majitele nemovitostí, ale současně by to mohlo zlepšit situaci těch, kteří potřebují bydlení.

Je tedy důležité, aby vlády při zavádění těchto opatření zohlednily jejich dopady na trh s nemovitostmi a zajistily spravedlivé a udržitelné řešení pro všechny zúčastněné strany.

Jaký vliv by měly výše tyto návrhy na energetiku? Bylo by stále dost elektřiny pro všechny?

Aktivistické návrhy mohou mít významný vliv na energetiku, zejména pokud se týkají přechodu na obnovitelnou energii a snížení emisí CO2. Tyto změny by mohly vést k omezení používání fosilních paliv, jejichž hoření produkuje velké množství skleníkových plynů, a místo toho by se více spoléhalo na obnovitelné zdroje, jako jsou solární a větrné elektrárny.

Je však důležité brát v úvahu, že změna z fosilních paliv na obnovitelnou energii není okamžitá a bude vyžadovat postupný přechod, aby se zajistilo, že bude dostatek elektřiny pro všechny. Tento přechod vyžaduje spolupráci mezi vládou, energetickými společnostmi a dalšími aktéry, aby se zajistilo, že bude dostatek zdrojů obnovitelné energie a bude přístupná pro všechny obyvatele.

V závislosti na rychlosti, s jakou se proces přechodu na obnovitelnou energii uskuteční, může být třeba přijmout krátkodobá opatření, jako je zvýšení výkonu stávajících elektráren na fosilní paliva, aby se udržela stabilita dodávek elektřiny. Z dlouhodobého hlediska však přechod na obnovitelnou energii by měl pomoci zajistit trvalé a udržitelné dodávky energie pro všechny.

Doporučila by si co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje a elektromobilitu? Jaký by to mělo vliv na energetickou bezpečnost?

Rychlý přechod na obnovitelné zdroje a elektromobilitu je důležitý k redukci emisí skleníkových plynů a obracet současnou trend globálního oteplování. Některé země navrhují ambiciózní cíle v této oblasti, například Evropská unie stanovila cíl dosáhnout netto-nulového emisního cíle do roku 2050.

Stejně tak je důležité zajistit energetickou bezpečnost, což znamená, že země by měly mít dostatečné zdroje energie k zajištění svých potřeb. Obnovitelné zdroje by mohly pomoci tuto bezpečnost zajistit, neboť je mohou produkovat mnoho zdrojů najednou a umožnit jednodušší decentralizované výroby energie. Na druhé straně, když se přechází na elektromobilitu, může to mít vliv na potřebu ropy, což může mít dopady na energetickou bezpečnost zemí, které jsou vyspělé v této oblasti.

Je tedy důležité přechod plánovat a postupovat na základě společného konsenzu mezi vládami, odborníky a veřejností, aby byly tyto otázky zohledněny.

Co jsem z odpovědí vyvodil?

• AI je stejně naivní jako aktivisté, protože také hodlá poroučet větru, dešti a nařizovat porušování fyzikálních principů. Zvyšování výkonu elektráren je totiž podle mě jedna z aktivistických představ.
• AI by mohla z fleku dělat politiku, protože kafrat umí dokonale :-).

Jaký aktivismus by se líbil mě?

Mě by se zkrátka líbilo, kdyby aktivismus nebyl jen o zákazech, rozdávání, řízení světa, kasírování bohatých, vnucování svojí představy o světě, … Pro mě jsou třeba fungujícími aktivisty Skauti, Sokoli, dobrovolní hasiči, zahrádkáři … Ti kteří si dnes říkají aktivisti a blokují někde silnice a přivazují se ke komínům, ti mi připadají jako nějací hackeři cizích životů, ale nejsou to aktivisti. Podnikatelským aktivistou byl pro mě například Tomáš Baťa. On zkrátka nejen zaměstnával lidi, ale aktivizoval je = snažil se, aby se sami postarali o svůj lepší život i o lepší životy lidí v okolí i lepší stav krajiny. On aktivně pomáhal lidem, aby sami dokázali čelit bídě.

A na co by se podle mě měli aktivisté konkrétně zaměřit?

• Na výuku lepší finanční gramotnosti ve školách
• Vzdělanost v technických oborech
• Samostatnost obyvatel
• Odvahu lidí měnit zaměstnání
• Investování do zajímavých projektů
• Podnikavost obyvatel
• Tělovýchovu
• Kritické myšlení
• Pořádání kulturních akcí
• Sociální cítění chudých i bohatých
• Výchovu ke skromnosti a ohleduplnosti

The post Umělá inteligence a aktivisté appeared first on Přemek Kubák.

• 1375 – Karel IV uvažuje o propojení Dunaje a Vltavy (a tím i Labe). Spojení mělo vést přes Šumavu a dokonce se údajně začalo i kopat.
• 1653 – Moravský zemský sněm za podpory říšsko-německého císaře a českého krále Ferdinanda III. zvolil zvláštní komisi pro usplavnění řeky Moravy a její propojení s řekou Odrou. Více informací na Wikipedii.
• 1700 – Lothar Vogemont (nizozemský duchovní) sepsal pojednání o užitečnosti propojení.
• 1719 – Plukovník Norbert Wenzel von Linck z Uherského Hradiště vypracoval projekt na splavnění Moravy, kde byl navržen i průplav k Odře odbočující z Bečvy.
• 1722 – Podle návrhu Norberta Wenzela byla vybudována plavební komora u Rohatce.
• 1873 – Vypracovali prof. Oelwein a Ing. Pontzen projekt průplavu Dunaj–Odra. Ten měl mít nosnost až 240 tun.
• 1893 – Vídeňské ministerstvo obchodu vypracovalo projekt dunajsko-oderského průplavu s napojením na Labe, Vislu a Dněstr.
• 1900 – Obchodní a živnostenská komora v Praze vznesla požadavek, aby byl vybudován průplav Dunaj–Odra–Labe. 11. června 1901 byl podepsán Vodocestný zákon, ve kterém byla zakotvena i výstavba průplavu Dunaj–Odra–Labe. Stavba měla začít v roce 1904.
• 1918 – 1938 – O stavbě průplavu uvažuje i Tomáš Baťa a Jan Antonín Baťa.
• 1938 – Podepsán Německo-československý protokol o způsobu uskutečnění odersko-dunajského průplavu a jeho labské větve. Slavnostní výkop průplavu Odersko-dunajského byl proveden 8. prosince 1939.

Takže si myslím, že se ani v příštích 100 letech nekopne do země.

Zdrojem informací je článek o průplavu Dunaj – Odra – Labe na Wikipedii.

The post Vláda schválila přípravy první části průplavu Dunaj-Odra-Labe appeared first on Přemek Kubák.