Aktuální volební preference (červen 2026)

Začneme tam, kde jsme. Podle PolitPro Poll Trend ze 13. června 2026 vypadají preference takto – ANO vede s velkým náskokem, za ním těsně bojují STAN a ODS, zbytek je s výrazným odstupem.

Kdo jsou voliči ANO?

Než přejdu k simulaci, musím vysvětlit, proč vůbec dává smysl uvažovat o tom, kam by se voliči ANO přelili a proč to není na první pohled jednoznačné. ANO je ideologicky hybridní strana – sociálně konzervativní, ekonomicky populistická a silně protisystémová. Její elektorát (voličstvo) není homogenní skupina sdílející nějaké hodnoty, ale je to mozaika velmi různých lidí, které spojuje důvěra v Babiše jako osobnost.

To má zásadní důsledek: velká část voličů ANO nevolí program, ale člověka. Bez Babiše by jednoduše nešli k volbám. Této skupině se někdy říká »Babišolidi« – lidé, kteří přišli k urnám poprvé nebo po dlouhé pauze právě a jen kvůli němu. Volební účast v době, kdy ANO bylo na vrcholu, byla výrazně vyšší než historický průměr a část toho nárůstu šla právě na jejich vrub.

Rozlišme si ještě dva pojmy, které vidíte v grafech:

Babišolidi je širší a trochu pejorativní označení pro celý elektorát ANO – tedy všechny voliče Babiše, bez ohledu na to, jestli by po jeho odchodu přešli jinam nebo zůstali doma.

Abstinenti v mé simulaci jsou voliči, kteří by po zániku ANO přestali chodit k volbám – protože volí Babiše jako osobnost, ne stranu ani program. Bez něj na kandidátce by prostě zůstali doma.

Takže správně řečeno: abstinenti v mé simulaci jsou podmnožina babišolidí – konkrétně ta část, která je k urnám přitahuje výhradně Babišova osobnost a bez něj volební motivaci ztrácí úplně. Zbytek babišolidí by se rozptýlil do SPD, Motoristů, STANu a dalších.

Simulace: kam by se přelili voliči ANO?

Kdybychom ANO zítra zrušili, jeho 31,8 % voličů by se podle mého odhadu rozložilo přibližně takto:

• SPD (+8 %) – národovecká, protimigrační část, lidé zklamaní »systémem«, část rusofilů. Okamura by byl nejpřirozenějším útočištěm.
• Abstinenti (+7 %) – voliči Babiše jako osobnosti, kteří by bez něj prostě zůstali doma.
• Motoristé (+5 %) – pragmatičtí protestní voliči, antiregulační, »normální lidi co nechtějí zelené šílenství«.
• STAN (+4 %) – pragmatičtí komunální voliči, kteří volili ANO spíš pro výsledky než ideologii.
• ODS (+3 %) – menší část, spíš starší ekonomičtí pragmatici.
• Naše Česko (+2,8 %) – roztříštěný zbytek do menších protestních stran.
• KDU-ČSL (+2 %) – moravský venkov, konzervativní část, věřící.

Vizuálně to vypadá takto – barevný pás ukazuje, jak by se 31,8 % ANO rozdělilo:

Výsledné preference po zániku ANO

A takto by vypadala nová politická mapa – bez ANO, se vstřebanými voliči a bez abstinentů:

Co to znamená v číslech bloků?

Nejzajímavější pohled je ten blokový, tedy když sečteme strany, které spolu názorově souzní:

Výsledek je docela výmluvný. Opoziční blok by s přehledem přes 52 % získal jasnou sněmovní většinu. Vládní blok bez ANO by klesl na necelých 16 % – a to je kombinace SPD, Motoristů a Naše Česko, tedy stran, které spolu koaličně spolupracují velmi obtížně. Naše Česko by se navíc možná přiřadilo k opozičnímu bloku, tedy k bloku, ve kterém je ODS, což je bývalá mateřská strana Martina Kuby.

V původních průzkumech figurují i strany, které jsem do simulace vůbec nezahrnul – KSČM, Přísaha, PRO, Stačilo a další menší subjekty. Ty dohromady tvoří těch chybějících ~9,7 %.

Závěr: ANO je Babišova osobní strana

Tato simulace je samozřejmě zjednodušení. V realitě by zánik takové strany nebyl ze dne na den – část vedení by pravděpodobně přešla jinam organizovaně, vznikaly by nové subjekty, část regionálních struktur by se transformovala. Ale základní teze platí: dominance Babiše na české politické scéně je ze značné části postavena na jeho osobní charismatické přitažlivosti, nikoli na pevném ideologickém základu. Bez něj se ten elektorát rozpadne do stran, které jsou vzájemně do značné míry neslučitelné – a velká část by odešla od uren úplně. Je také možné, že bychom byli svědky jiného vývoje daného nástupem silných lídrů do čela nějaké ze stran. Mohli by tak například (i díky zániku ANO) opět vstoupit do sněmovny Lidovci, KSČM, přísaha, nebo jiné, zcela nové subjekty.

Je to trochu paradox: strana, která získává přes 30 %, by při záměně svého lídra pravděpodobně ztratila většinu svého potenciálu. To je síla, ale zároveň i největší slabina.

Zdroj preferencí: PolitPro Poll Trend, 13. 6. 2026. Rozložení přelivu voličů ANO je autorská simulace na základě sociodemografického profilu elektorátu jednotlivých stran.

The post Co se stane po odchodu Andreje Babiše z politiky? appeared first on Přemek Kubák.

KSČM

Plusy:

• Poměrně jasně vybarvená strana, která nezastírá, že je nástupcem totalitní KSČ.

Mínusy:

• Nikdy se neomluvili za zločiny komunismu.
• Mají stále totalitní levicové choutky, jako je znárodňování, diktování lidem, co mají dělat.
• Je v ní hodně lidí, kteří pláčou po socialismu.

Starostové a nezávislí

Plusy:

• Jejich lidé poměrně dobře pracovali v komunální politice.
• Není kolem nich mrak průšvihů a afér.
• Jejich lídrem doposud byl vždy jasně mluvící člověk.

Mínusy:

• Jakási trvalá neschopnost vyrůst ve větší stranu a proto se často musí k někomu přimknout.

Moravané

Plusy:

• Nic mě nenapadá.

Mínusy:

• Objeví se vždy jen před volbami.
• Vzbuzují v lidech pocit, že Moravě by se jako samostatnému subjektu dařilo lépe.

ČSSD

Plusy:

• Vždy mají ve straně několik zajímavých osobností, které by podle mě mohly být i lídrem.

Mínusy:

• Jejich současný lídr Jan Hamáček je na mě až moc veliký pletichář.
• Z této strany vzešla nejedna podivná (převážně škodící) postava naší politiky, včetně prezidenta Miloše Zemana, nebo například zesnulého předsedy Stanislava Grosse, nebo buldočí muž Jiří Paroubek.
• Jejich čelní představitelé podezřele často neumějí počítat, nebo respektive možná záměrně počítají špatně. Například současná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, nebo bývalý předseda Jiří Paroubek, který veřejně hlásal, že dluhy se nemusejí platit.

ANO 2011

Plusy:

• Předseda, tedy Andrej Babiš je pracovitý. To ovšem může být negativní, protože lze intenzivně pracovat i na hloupostech a o to větší dopad pak mají.
• Vynikající politický marketing.

Mínusy:

• Předsedou je člověk s pochybnou minulostí.
• Předseda rozhoduje o dotacích, státních zakázkách a zákonech a současně z nich profituje.
• Vše je v této straně o lídrovi. Je to tedy až příliš strana jednoho muže.

Piráti

Plusy:

• Mají inteligentního a výrazného předsedu, který umí správně používat rodný jazyk.

Mínusy:

• Poslední dobou se projevují příliš levicově.
• Často se stává, že jejich poslanci hovoří o něčem, čemu nerozumí a tváří se, že tomu rozumí. Například trh s nemovitostmi.
• Neumějí vystupovat jednotně a tím vzniká obraz mírně chaotické, rozevláté strany. Oni sami to prezentují jako důkaz demokratičnosti, ale je z toho spíš guláš.

TOP09

Plusy:

• Poměrně dlouhodobě konzistentní politické názory a směr. Strana je tedy jasně čitelná.
• Sympatická současná předsedkyně, která dokáže jasně formulovat myšlenky.

Mínusy:

• Mírně zdivočelý bývalý předseda Kalousek.
• Absence více výrazných osobností.

Přísaha

Plusy:

• Lídr hnutí Robert Šlachta v minulosti vykonal veliké množství práce u Policie a zdá se mi, že to byla dobrá práce.
• Velmi dobrý politický marketing.
• Pan Šlachta je silná osobnost s dobrou znalostí podnikatelských, politických i jiných pletich a umí číst v lidech.

Mínusy:

• Absence více výrazných osobností. Hnutí je postaveno na tváři pana Šlachty.
• Nejistota, s kým (v případě úspěchu) bude chtít jít pan Šlachta, tedy celé hnutí, do koalice.

KDU-ČSL

Plusy:

• Okolo strany není příliš mnoho afér a stále v ní žije jakýsi duch Josefa Luxe. To byl sice pletichář, ale zdálo se mi, že měl své hranice a nezašel v nich příliš daleko.

Mínusy:

• Strana, která půjde do koalice i „s čertem“, jen aby byla ve vládě. V minulosti to mnohokrát udělala.
• Strana má v názvu křesťanství (řekněme že je to symbol porozumění a humanity), profituje z toho v některých regionech ve volbách, ale na chování to moc znát není.

Trikolora

Plusy:

• Nic mě nenapadá.

Mínusy:

• Podivná strana s mírně extremistickými, populistickými názory, ve kterých je jasně otisknutý duch Václava Klause mladšího a tím i staršího.
• Absence výrazných, moudrých osobností.

Strana zelených

Plusy:

• Nic mě aktuálně nenapadá, což mě mrzí, protože jinak je myšlenka ochrany přírody důležitá.

Mínusy:

• Totálně zklamali voliče tím, že neunesli tíhu zodpovědnosti a brzy po vstupu do vysoké politiky se rozštěpili na mnoho názorových frakcí, poté se rozhádali a rozpadli.
• Absence jakékoli zajímavé osobnosti.
• Strana je prázdnou skořápkou.

Volný blok

Plusy:

• Nic mě nenapadá.

Mínusy:

• Předseda věří konspiračním teoriím a sám je vytváří. Například pomohl rozšířit fámu, že letadlo vyčkávající nad Brnem kvůli špatnému počasí, sypalo Covid 19.
• Předseda Lubomír Volný se proslavil tím, že se popral ve sněmovně a pak využil popularitu k založení hnutí.
• Do strany pan předseda nabral lidi jako Jana Bobošíková a Hana Lipovská (rozvracečky České televize).

ODS

Plusy:

• Velmi jasně čitelná strana se stabilními hodnotami.
• Ve straně jsou zajímaví lidé, jako je Miroslava Němcová, Zbyněk Stanjura, nebo Miloš Vystrčil, který se často vymezuje proti prezidentu Miloši Zemanovi.

Mínusy:

• Poměrně silně zamotaná minulost ve které figurují podivné postavy jako Ivan Langer, Václav Klaus, …
• Petr Fiala je slabý předseda.
• Promrhali mnoho důvěry voličů. Byli mnohokrát vládnoucí silou a kvůli aférám přišli o přízeň voličů. Jejich aféry otevřely ke vstupu do politiky dveře Andreji Babišovi.

SPD

Plusy:

• Nic mě nenapadá.

Mínusy:

• Jedná se o hnutí jednoho muže, tedy předsedy Tomia Okamury, který na mě působí jako člověk, kterému jde především o to, aby byl populární.
• Pan Okamura bere do strany kohokoli, kdo nejde proti jeho názorům a je výrazný. Tito lidé ho pak průběžně opouštějí, zrazují (například při rozvratu jeho vlastní strany Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury) a zakládají si vlastní radikální strany, jako je Volný Blok.
• Pan Okamura si vyzobává témata pomocí nichž může snadno manipulovat voliči. Je to tedy populista, který vyvolává v lidech emoce, zpravidla strach, nenávist a pak nabízí řešení.

The post Parlamentní volby 2021 – koho volit appeared first on Přemek Kubák.