Jak se pozná kvalitní web

Signálů, které svědčí o tom, že je web kvalitní, je celá řada. Základem je vždy atraktivní obsah, který zajímavě hovoří o tématu, na které je zaměřen. Zdaleka to ale není vše. Jedním z nejsilnějších signálů, které napovídají vyhledávači, jsou odkazy. A to především ty odkazy, které jsou umístěné v textu.

Je to jako v životě. Pokud se o něčem hovoří, je to zajímavé. Ale v internetovém světě nestačí jen někde o něčem hovořit, ale je potřeba také na daný web vést odkazy. Mnoho z nich vzniká samovolně, třeba v diskusích, ale my tvůrci webových stránek také víme, jak efektivně a cíleně takové propojení provést.

Příklad špatného propojení webů

Způsobů, jak propojit weby pomocí odkazů je celá řada. Základním pravidlem kterého bychom se při této práci měli držet, je tématická příbuznost webových stránek. Není příliš efektivní propojovat, neboli prolinkovávat například web o kuchyních s webem o jímkách. Jednak to vypadá dost okatě až nepřijatelně a uživatelé žádného z obou webů to neocení, ale také to neocení vyhledávače. Takový odkaz bude vnímán pravděpodobně dokonce negativně.

Příklad správně tématicky propojených webů

Ideální situace je zejména tehdy, pokud si propojované weby (firmy) nekonkurují. Takto to bývá často například tehdy, když jsou firmy z jiného města, nebo jsou jejich obory pouze příbuzné a nikoli stejné. Pokud například máme klienta, jako je realitní kancelář a druhého klienta, který dělá stěhování, můžeme jejich weby vzájemně propojit. Stejně tak můžeme web stěhováků propojit například s webem firmy, která dělá autodopravu. Zkrátka a dobře je tématická příbuznost klíčová.

Typy propojení

Existuje mnoho způsobů, jak propojovat weby. To ostatně velmi pěkně ukazuje úvodní obrázek. Velmi pěkně jsou popsané způsoby odkazování na Wikipedii a proto se o tom nebudu víc rozepisovat.

The post Rádi propojujeme weby i jejich majitele appeared first on Přemek Kubák.

Absence jednoho centrálního zdroje informací

V Česku jsem nenašel centralizovaný zdroj, tedy místo, kde bych se nedozvídal jen počty nakažených, ale i dopravní informace, informace o daních, povinnostech, způsobech vymáhání nastolených opatření, sankcích, … Nebo alespoň zdroj, který by informace agregoval poté, co si je ověří.

Co lidé ohledně Koronaviru hledají

Bude jistě zajímavé sledovat, jak se budou statistiky měnit a jaké budou po odeznění nákazy. Myslím si, že budou posilovat klíčová slova týkající se příznaků a že budou oslabovat například slova související se zahraničními lokalitami. Každopádně se podle vývoje hledanosti jednotlivých klíčových slov dá sledovat jak odezva na zavedená opatření, tak také nálada a obavy ve společnosti. Možná by bylo zajímavé také sledovat další navazující klíčová slova, která se týkají například léků, ale také duševního stavu, jako jsou třeba slova související s „linkami pomoci“. Dalo by se z nich poznat, jestli nezačínáme být depresivní. Možná by pak také byla zajímavá slova týkající se finanční situace „půjčky, exekuce …“, ale to až po odeznění prvotního šoku a ukončení opatření souvisejících s Koronavirem.

Aktuální hledanost klíčových slov

Statistika je z nástroje Collabim, po vyhledání slov odvozených od „Koronavirus“.

Který vyhledávač dává relevantnější výsledky?

S potěšením konstatuji, že oba vyhledávače nedávají přednost bulvárním informacím. Bohužel nelze vyloučit vliv personalizace výsledků. Co se týká obrázků, tak Google dává přednost fotkám týkajících se událostí okolo Koronaviru, zatímco Seznam spíše ukazuje, jak vypadá samotný Koronavir.

Výsledky vyhledání „Koronavirus“ na Seznamu

Výsledky vyhledání „Koronavirus“ na Googlu

Co z čísel plyne

Z dá se mi, že se vyhledávače perou se záplavou informací celkem dobře. Totéž tak úplně bohužel nelze říci o naší vládě a úřadech. Ty na nás chrlí spoustu nařízení, informací, plánů a my je pak musíme dohledávat na mnoha místech a ani pak si nejsme jistí tím, jestli jsme našli kvalitní informace. Navíc je obrovská spousta lidí, kteří nejsou v hledání tak zdatní a ti mohou být zmateni přílišnou informovaností z mnoha zdrojů.

Například na Tchaj – wanu k tomuto problému přistoupila vláda tak, že každý den vysílala informace ve stejný čas a na stejných kanálech. Neztrácela tak čas pobíháním po tiskovkách a nadměrným povídáním s novináři na nejrůznějších místech a v různých redakcích.

The post Koronavirus ve vyhledávačích? appeared first on Přemek Kubák.