Přemek Kubák – markeťák z chaloupky

Dlouhodobě přemýšlím, jak se má člověk vyrovnat s tím, když ví, že někdo lže, krade a podvádí. Pro mě osobně je takové chování nepřijatelné už proto, že je pak svět složitější. Proto se snažím nelhat a nekrást. Jistě že někdy pod tlakem okolností člověk podlehne, ale je smutné, že pro někoho je takové chování normální. Nejraději bych se od takových lidí držel dál, ale vždycky to přece jen nejde. A tak je člověk někdy účasten podivných her některých individuí i když nechce, nebo je dokonce okraden. Nemluvím o velikých krádeží, které člověk musí hlásit na policii, ale spíše o malých drobných krádežích, lžích, podvodech a podrazech, které se dějí denně jak na běžícím pásu. Jak na ně reagovat? Mám na mysli, jak reagovat na lži a podrazy i na lháře, se kterými člověk přijde do kontaktu. Sám úplně nevím. Mám v sobě pocit, že nechci vyvolávat spory, nechci někomu ublížit, ale na druhou stranu vím, nepoctivým lidem pak roste o to větší hřebínek. Jenže já jsem citlivý člověk a mám jen jedno zdraví … Dá se kontaktům s lháři a podvodníky předcházet? Odpověď je, že částečně to jde. Člověk si vybírá životního partnera, zaměstnavatele, obchodní partnery, bydliště … ale pak […]

Otazník jsem v názvu příspěvku napsal schválně. Protože médiím věřím, ale současně také prověřuji a pochybuji. Proč, to se právě dočtete v příspěvku.

Nechci se pouštět do polemiky, jestli je tento plán dobrý, nebo špatný, ani jestli je proveditelný či nikoli. Jen se tak pojďme podívat, kolik těchto plánů už v historii existovalo.

Kniha je geniálním dílem amerického spisovatele a dobrodruha Jacka Londona. Není mi jasné, jestli je kniha čistou fikcí, nebo nějakým způsobem vychází z osobních zážitků a zkušeností autora.