Aktuální volební preference (červen 2026)
Začneme tam, kde jsme. Podle PolitPro Poll Trend ze 13. června 2026 vypadají preference takto – ANO vede s velkým náskokem, za ním těsně bojují STAN a ODS, zbytek je s výrazným odstupem.
Kdo jsou voliči ANO?
Než přejdu k simulaci, musím vysvětlit, proč vůbec dává smysl uvažovat o tom, kam by se voliči ANO přelili a proč to není na první pohled jednoznačné. ANO je ideologicky hybridní strana – sociálně konzervativní, ekonomicky populistická a silně protisystémová. Její elektorát (voličstvo) není homogenní skupina sdílející nějaké hodnoty, ale je to mozaika velmi různých lidí, které spojuje důvěra v Babiše jako osobnost.
To má zásadní důsledek: velká část voličů ANO nevolí program, ale člověka. Bez Babiše by jednoduše nešli k volbám. Této skupině se někdy říká »Babišolidi« – lidé, kteří přišli k urnám poprvé nebo po dlouhé pauze právě a jen kvůli němu. Volební účast v době, kdy ANO bylo na vrcholu, byla výrazně vyšší než historický průměr a část toho nárůstu šla právě na jejich vrub.
Rozlišme si ještě dva pojmy, které vidíte v grafech:
Babišolidi je širší a trochu pejorativní označení pro celý elektorát ANO – tedy všechny voliče Babiše, bez ohledu na to, jestli by po jeho odchodu přešli jinam nebo zůstali doma.
Abstinenti v mé simulaci jsou voliči, kteří by po zániku ANO přestali chodit k volbám – protože volí Babiše jako osobnost, ne stranu ani program. Bez něj na kandidátce by prostě zůstali doma.
Takže správně řečeno: abstinenti v mé simulaci jsou podmnožina babišolidí – konkrétně ta část, která je k urnám přitahuje výhradně Babišova osobnost a bez něj volební motivaci ztrácí úplně. Zbytek babišolidí by se rozptýlil do SPD, Motoristů, STANu a dalších.
Simulace: kam by se přelili voliči ANO?
Kdybychom ANO zítra zrušili, jeho 31,8 % voličů by se podle mého odhadu rozložilo přibližně takto:
- SPD (+8 %) – národovecká, protimigrační část, lidé zklamaní »systémem«, část rusofilů. Okamura by byl nejpřirozenějším útočištěm.
- Abstinenti (+7 %) – voliči Babiše jako osobnosti, kteří by bez něj prostě zůstali doma.
- Motoristé (+5 %) – pragmatičtí protestní voliči, antiregulační, »normální lidi co nechtějí zelené šílenství«.
- STAN (+4 %) – pragmatičtí komunální voliči, kteří volili ANO spíš pro výsledky než ideologii.
- ODS (+3 %) – menší část, spíš starší ekonomičtí pragmatici.
- Naše Česko (+2,8 %) – roztříštěný zbytek do menších protestních stran.
- KDU-ČSL (+2 %) – moravský venkov, konzervativní část, věřící.
Vizuálně to vypadá takto – barevný pás ukazuje, jak by se 31,8 % ANO rozdělilo:
Výsledné preference po zániku ANO
A takto by vypadala nová politická mapa – bez ANO, se vstřebanými voliči a bez abstinentů:
Aktuální stav
Po zániku ANO (simulace)
Co to znamená v číslech bloků?
Nejzajímavější pohled je ten blokový, tedy když sečteme strany, které spolu názorově souzní:
Výsledek je docela výmluvný. Opoziční blok by s přehledem přes 52 % získal jasnou sněmovní většinu. Vládní blok bez ANO by klesl na necelých 16 % – a to je kombinace SPD, Motoristů a Naše Česko, tedy stran, které spolu koaličně spolupracují velmi obtížně. Naše Česko by se navíc možná přiřadilo k opozičnímu bloku, tedy k bloku, ve kterém je ODS, což je bývalá mateřská strana Martina Kuby.
V původních průzkumech figurují i strany, které jsem do simulace vůbec nezahrnul – KSČM, Přísaha, PRO, Stačilo a další menší subjekty. Ty dohromady tvoří těch chybějících ~9,7 %.
Závěr: ANO je Babišova osobní strana
Tato simulace je samozřejmě zjednodušení. V realitě by zánik takové strany nebyl ze dne na den – část vedení by pravděpodobně přešla jinam organizovaně, vznikaly by nové subjekty, část regionálních struktur by se transformovala. Ale základní teze platí: dominance Babiše na české politické scéně je ze značné části postavena na jeho osobní charismatické přitažlivosti, nikoli na pevném ideologickém základu. Bez něj se ten elektorát rozpadne do stran, které jsou vzájemně do značné míry neslučitelné – a velká část by odešla od uren úplně. Je také možné, že bychom byli svědky jiného vývoje daného nástupem silných lídrů do čela nějaké ze stran. Mohli by tak například (i díky zániku ANO) opět vstoupit do sněmovny Lidovci, KSČM, přísaha, nebo jiné, zcela nové subjekty.
Je to trochu paradox: strana, která získává přes 30 %, by při záměně svého lídra pravděpodobně ztratila většinu svého potenciálu. To je síla, ale zároveň i největší slabina.
Zdroj preferencí: PolitPro Poll Trend, 13. 6. 2026. Rozložení přelivu voličů ANO je autorská simulace na základě sociodemografického profilu elektorátu jednotlivých stran.
