Egypťan Sinuhet

Historický román Miky Waltariho, který vás vtáhne do Egypta faraonů. Audiokniha v perfektním podání Lukáše Hlavici.

Poutavý příběh Egypťan Sinuhet od finského spisovatele Miky Waltariho se odehrává ve 14. století př. n. l. Tedy během vlády faraonů 18. dynastie starověkého Egypta.

O čem je Egypťan Sinuhet

Román vyšel poprvé ve Finsku v roce 1945 pod názvem Sinuhe egyptiläinen a je to nejúspěšnější dílo Miky Waltariho. Děj je zasazen do konce 18. dynastie, do doby vlády faraonů Amenhotepa III., Achnatona, Tutanchamona, Aje a Haremheba. Tak praví oficiální informace, kterou najdete kdekoli. Já říkám, že je to především strhující unikátní literární dílo.

Sinuhet je nalezenec. Jako novorozeně ho v rákosové lodičce na Nilu najde vesetský lékař chudých Senmut se svou ženou Kipou. Vyroste z něj lékař, který se dostane až k faraonskému dvoru, ale kvůli lásce k nesprávné ženě přijde o všechno a odchází do vyhnanství. Procestuje Sýrii, Mitanni, Babylón, chetitskou říši i Krétu a vrací se domů v době, kdy faraon Achnaton prosazuje nového boha Atona a Egypt zachvacují nepokoje.

Celý svůj život nám Sinuhet vypráví sám, jako paměti sepsané na sklonku života. Odtud i český podtitul Patnáct knih ze života lékaře. Jméno hrdiny si Waltari vypůjčil ze staroegyptského díla Povídka o Sinuhetovi. Román přitom psal pod dojmem druhé světové války a sám o něm řekl: „Psal jsem o své vlastní době v historickém převleku.“

Jaký je to román a čím mě oslovil

Přesto, že je román psán mírně archaickým jazykem, dostane vás do děje již v první kapitole. Sinuhet v podání Miky Waltariho není obvyklý kladný hrdina, který vás oslní svými vlastnostmi nebo činy. Je to vskutku podivuhodná postava, která vám autobiograficky odvypráví celý svůj životní příběh. Příběh plný napětí, intrik, epických scén, ale také popisu lidské podstaty a z ní plynoucích činů.

Jednak mám rád historické romány, ale získal si mě i svojí výpravností a autenticitou. Neumím důkladně posoudit, do jaké míry byl napsán podle historických pramenů, ale každopádně jsem si během jeho čtení rád dohledával informace o postavách zmiňovaných v textech i na Wikipedii a viděl jsem, že znalost historie Miky Waltariho musela být obrovská. Román dost věrně zachycuje poměry takzvaného amarnského období. Nejvíc si Waltari musel domýšlet u Kréty, protože krétské písmo nebylo v době psaní románu rozluštěné.

Nejvíc mi utkvěli dva hrdinové – samotný Sinuhet a jeho sluha Kaptah. Kaptah je prohnaný, ale oddaný a do jinak dost vážného příběhu přináší spoustu komických chvil. Konec příběhu je pěkný, i když smutný.

Zajímavý je i příběh českého překladu. Pořídila ho Marta Hellmuthová, která se kvůli němu jako samouk naučila finsky. Na překladu pracovala i ve vězení, kam se dostala ve vykonstruovaném procesu, a kniha tak česky vyšla až v roce 1965.

Jak se audiokniha Egypťan Sinuhet poslouchá

Audioknihu vydalo nakladatelství OneHotBook a načetl ji herec a dabér Lukáš Hlavica. Nahrávka má přes 40 hodin, takže to není nic na jeden večer. Hlavica čte všechny postavy sám a podle mě to zvládl perfektně. Nejsem v tom sám, protože audiokniha vyhrála v soutěži Audiokniha roku 2020 kategorii jednohlasé četby.

Komu Egypťana Sinuheta doporučím

Hlavně přemýšlivým lidem. Kdo má rád historické romány a nebojí se dlouhého poslechu, bude spokojený. Další tipy na poslech najdete v mém čtenářském deníku.

Postavy v románu Egypťan Sinuhet

Přesto, že mám při poslechu rád spíše romány, kde je méně hlavních postav, dokázal jsem se v ději dobře orientovat. Výzvou bylo zapamatování jejich jmen:

  • Sinuhet – hlavní postava a vypravěč příběhu, lékař a cestovatel, který prochází dramatickými změnami své doby.
  • Kaptah – Sinuhetův věrný sluha, který je prohnaný, ale oddaný a často přináší komické prvky do příběhu.
  • Nefernefernefer – krásná a svůdná kněžka bohyně Bastet, která Sinuheta využije a způsobí mu velkou bolest.
  • Merit – Sinuhetova velká láska, moudrá a laskavá dcera hostinského z hostince U krokodýlova ocasu.
  • Achnaton – faraon Amenhotep IV., který prosazuje kult boha Atona a provádí náboženské reformy. Založil i nové hlavní město Achetaton.
  • Nefertiti – krásná a mocná manželka faraona Achnatona.
  • Amenhotep III. – starý a nemocný faraon, Achnatonův otec. Sinuhet pomáhá při otevírání jeho lebky.
  • Šubattu – syn chetitského krále Šuppiluliumaše. Inspirací byl patrně chetitský princ Zannanza, který byl skutečně synem krále Šuppiluliumaše I. a na cestě do Egypta zemřel, nejspíš byl zavražděn. Viz seznam chetitských králů.
  • Haremheb – schopný vojevůdce a pozdější faraon, který se staví proti Achnatonovým reformám. Skutečný faraon Haremheb byl nástupcem faraona Aje II. a posledním panovníkem 18. dynastie. Byl to obratný vojevůdce, který bránil Egypt proti Chetitům.
  • Aj – intrikánský kněz a vysoký hodnostář, který se stal faraonem. Inspirací u této postavy byl Waltarimu faraon Aj II., který vládl Egyptu jen několik let po Tutanchamonovi.
  • Thutmose – Sinuhetův přítel z mládí, který se stane významným umělcem. Skutečnou předlohou byl patrně Achnatonův dvorní sochař Thutmose, z jehož dílny pochází slavná busta Nefertiti.
  • Minea – krétská dívka, kterou Sinuhet miluje a snaží se ji chránit a na sklonku jejího života i zachránit. Což se mu ovšem nepovede, a tak Minea zemře.
  • Aziru – v románu král, který kuje pikle proti Egyptu. Skutečný Aziru byl ve 14. století př. n. l. vládce Amurru na území dnešního Libanonu, vazal faraona Achnatona a později chetitského krále. Tedy pragmatický a ambiciózní vládce.
  • Burna-Buriaš II. – mladý babylonský král, kterému Sinuhet pomůže od problémů se zuby. Skutečný Burna-Buriaš II. si s Achnatonem dopisoval, jeho dopisy se zachovaly v archivu z Amarny.
  • Senmut – Sinuhetův adoptivní otec, vesetský lékař chudých, který ho vychoval. Těžko říci, jestli byla postava inspirována skutečností. Jeho jméno může odkazovat na skutečnou historickou osobnost jménem Senenmut, který žil během 18. dynastie a byl významným architektem a úředníkem na dvoře královny Hatšepsut.
  • Kipa – Sinuhetova adoptivní matka, starostlivá žena, která mu vštípila jeho hodnoty. Bohužel se Sinuhet v mládí nechal unést láskou k ženě, která ho o vše obrala, a tak přivedl do chudoby i své rodiče.
  • Beketamon (v některých textech Baketamon) – hrdá princezna, kterou si Haremheb bere za ženu, aby získal nárok na trůn. Postava je fiktivní, ale jednou z možných předloh je princezna Beketaten, jejíž jméno znamená „Služebnice Atona“. Byla dcerou faraona Amenhotepa III. a královny Teje, a tedy sestrou faraona Achnatona.
  • Ptahhor – zkušený lékař a královský otvírač lebek, který se stane Sinuhetovým učitelem a inspirací. Patrně se nejednalo o skutečnou postavu a Mika Waltari si ji podle mého mínění vymyslel.
  • Muti – Sinuhetova věrná, ale přísná služka, která se o něj starala až do jeho posledních dnů.
  • Aton – nový egyptský bůh, jenž měl být vzorem mírumilovnosti, rovnosti, tolerance a respektu všech lidí na zemi. Jeho uctívání vyvolalo v Egyptě v dobách faraona Achnatona silné nepokoje a nestabilitu.
  • Amon – starý egyptský bůh, který byl symbolem konzervativních kněží a zárukou pořádku, zachování hierarchie a nadřazenosti vrchnosti.

Místa, kde se román odehrává

  • Veset (Théby) – tehdejší hlavní město Egypta. Dnes zde leží město Luxor.
  • Achetaton – nové hlavní město, které nechal vystavět faraon Achnaton jako Atonovu oázu. Dnes je na jeho místě archeologická lokalita Tell el-Amarna.
  • Sýrie – sem Sinuhet odchází do vyhnanství a buduje si pověst výtečného lékaře.
  • Mitanni – říše mezi bojovnými národy, spojenec Egypta.
  • Babylón – slavné město, kde Sinuhet léčí krále a zažije den nepravého krále.
  • Chetitská říše – země Chatti, kudy Sinuhet putuje a kde získá vzácný železný nůž.
  • Kréta – domov Minei a centrum mínojské civilizace.

Základní údaje o díle

  • Autor: Mika Waltari (1908-1979), finský spisovatel
  • Originální název: Sinuhe egyptiläinen
  • Rok prvního vydání: 1945
  • Český překlad: Marta Hellmuthová, česky poprvé 1965
  • Žánr: historický román
  • Interpret: Lukáš Hlavica
  • Délka audioknihy: přes 40 hodin
  • Vydavatel audioknihy: OneHotBook
  • Ocenění: Audiokniha roku 2020, 1. místo v kategorii jednohlasá četba
  • Filmové zpracování: Egypťan Sinuhet, USA 1954, režie Michael Curtiz

Kde koupit

Odkazy a zdroje