Přemek Kubák
standard-title Jak žiju

Jak žiju

Žiju jak nejlépe dovedu. Asi tak by se to dalo shrnout. Na jaře roku 2013 jsem po 22 letech opustil Brno a postupně zamířil blíž ke Ždánickému lesu.

Byt či nebyt

Nene, tohle není překlep. Přesto, že jsem jako dítě bydlel v bytě, v Brně jsem pak vystřídal během 22 let několik bytů a absolvoval i bydlení v bytě na dědině, tak jsem si v roce 2017 řekl, že koupím vesnický domek. A tak se taky stalo. Překvapil jsem tím nejen rodinu a mnohé známé, ale svým způsobem i sebe. Ale zkrátka jsem to tak chtěl, tak jsem to udělal.

Kde žiju

Zakotvil jsem v chaloupce na stráni na konci vesnice Lovčičky, které se nacházejí na druhé straně Ždánického lesa, než mé rodné Ždánice. Tato změna zdaleka není jednorázová. Není to tak, že by něco v hlavě udělalo cvak a najednou se všechno změnilo. Všechno se děje postupně, všechno má svůj čas, vyžaduje učení a často i nemalé úsilí.

Jak teda žiju?

Nežil jsem před tím špatně, ale vím, že je dobré zkoušet nové věci. Proto jsem se rozhodl, že nebudu na koupeném domečku principiálně nic zásadního měnit a přizpůsobím se já jemu. Neudělám z něj haciendu, ani kůlničku na dříví. Jen ho zkrátka budu opečovávat tak, aby mi nespadl na hlavu a aby se mi tady dobře žilo.

  • A máš tam vůbec internet? – Tuto otázku mi položilo několik lidí. Nejvíce mě překvapila od těch, kteří vědí, že coby ajťák pracuju z domu. Odpověď je taková, že celkově tady aktuálně mám k dispozici 3 různá připojení a dostupných použitelných možností je cca 5, plus několik neověřených a možná nepoužitelných.
  • Topeníčko topení – Ano, jsem sice poměrně otužilý, ale bez topení to pochopitelně nejde. Topím dřevem, což je prostě a jednoduše krása. Ano, je kolem něj i práce, ale ta mě baví.
  • Noví kamarádi – To je obrovská kapitola sama o sobě. Když jsem se sem přestěhoval, věděl jsem, že nechci zůstat zalezlý jako krtek a i když žiju aktuálně sám, tak nehodlám být poustevník. Proto se rád zapojuju do místních aktivit a při nich poznávám stále nové a nové lidi.
  • Zahrada – Co se týká pěstování a hospodaření s půdou, tak je pro mě všechno tak trochu nové. Ne že bych se nikdy před tím nehrabal v hlíně, ale přece jen jsem nebyl nikdy ten, kdo si sám něco sází, stará se o to a pak se těší z úrody. Postupně do toho tedy pronikám.