Přemek Kubák
post-title Co je to radioaktivita, ionizující záření a jak se měří https://www.premekkubak.cz/wp-content/uploads/Radiace.jpg 2022-03-16 10:58:48 yes no Publikováno uživatelem Rubrika: Blog | Informace

Co je to radioaktivita, ionizující záření a jak se měří

Rubrika: Blog | Informace
Co je to radioaktivita, ionizující záření a jak se měří

Než začnou všichni Češi všeználci kuňkat na Facebooku něco o radioaktivitě, tak se pokusím o jednoduché vysvětlení základních principů a pojmů.

Pokusím o jednoduché vysvětlení základních principů a pojmů. Byl jsem v minulosti v rámci bývalé profese několikanásobně řádně proškolen v oblasti radioaktivity, denně jsem měřil ionizující záření, takže vím o čem hovořím a následující text tedy není jen výčtem informací vyčtených z internetu, ale dobře vím o čem hovořím.

Kde najít aktuální informace o úrovni radiace, tedy záření

Existuje celosvětová síť stanic, jejichž data zpracovává instituce s názvem JOINT RESEARCH CENTRE. Čím tmavší barva v mapě, tím vyšší úroveň radiace. V textu níže najdete přesný popis, jak se radiace měří, v jakých jednotkách se udává. Nicméně obecně lze říci, že průměrné přírodní záření dosahuje úrovně cca 0,14 uSv/h, tedy než 140 nSv/h.

Měření radiace na Windy.com

Jiná, velmi přehledná interpretace těchto dat je pak na Windy.com. Windy je mezinárodní meteorilogický web, který vytvořil a provozuje letecký nadšenec, zakladatel a majitel Seznam.cz Ivo Lukačovič. Tato služba poskytuje již v základní verzi velmi přesné informace o klimatu na celé naší planetě. Informace o radioaktivitě a ionizujícím záření jsou součástí této služby od roku 2022 a patrně byly doplněny na web v reakci na Ruskou invazi na Ukrajině a následné harašení jadernými zbraněmi a ohrožení tamních jaderných elektráren.

Na obrázku vidíte úroveň záření ze dne 15.3.2022 v nSv/h a návod, jak mapku na webu Windy.com zobrazit.

Co je radioaktivita a záření

  1. Co je radioaktivita – Radioaktivita je způsobená nestabilitou, respektive přeměnou atomových jader, jejímž produktem je ionizující záření.
  2. Jak vzniká ionizující záření – Vzniká při radioaktivním rozpadu, vlivem kosmického záření nebo jej lze vytvořit uměle. Tak praví Wikipedie. Ionizující záření rozdělujeme na záření alfa, beta a gama. Alfa záření je měkké a lze ho proto odstínit minimem jakékoli hmoty. Beta záření je tvrdší a jeho zastavení vyžaduje větší vrstvu hmoty. Gama záření projde téměř čímkoli.
  3. Co se děje při jaderném výbuchu či havárii – Dochází k uvolnění jaderné energie (řetězovému rozpadu jader), vyvine se veliké množství ionizujícího záření a uvolní se mnoho radioaktivního materiálu, tedy materiálu, který i nadále září. Převládajícím typem je vysokoenergetické, tedy ionizující gama záření.
  4. Jak dlouho radioaktivita přetrvává – Doba po kterou je materiál radioaktivní je daná poločasem rozpadu. Ten nám říká, za jak dlouhý čas bude daný materiál vyzařovat poloviční intenzitou. Například u Uranu 235 je to cca 0,7 miliardy let. Takže poločas rozpadu jaderného paliva používaného v našich elektrárnách nám může být vcelku jedno, protože náš život je na sledování těchto pomalých jevů příliš krátký. Tedy pokud nejsme historikové a nevyužíváme takzvanou radioizotopovou metodu neboli Radioaktivní datování pro určení stáří věcí. To by ale bylo na jiné, komplikované povídání.
  5. Záření má kumulativní charakter – To znamená, že přijaté dávky záření se vždy se sčítají a nelze se obdržené dávky nějak zbavit. Lze pouze mírnit následky.
  6. V jakých jednotkách se záření měří – No a teď to začne být maličko složité. Obdržená dávka záření se udává v Sievertech. Ale protože 1 Sievert je už pořádná nálož záření, tak se používají mSv, tedy miliSieverty, tedy tisíciny Sievertu. Protože ale nechceme měřit jen kolik jsme obdrželi, ale také jak něco aktuálně září, tak se používají mSv/h – tedy miliSieverty za hodinu, uSv/h – tedy mikroSieverty za hodinu nebo nSv/hod – tedy nanoSIeverty za hodinu. Opáčko z fyziky – mili je tisícina, mikro je miliontina, nano je miliardtina.
  7. Normální a nenormální hodnoty záření. Průměrné přírodní záření dosahuje úrovně cca 0,14 uSv/h. Rok má 8760 hodin, takže ročně dostane člověk z vesmíru dávku 1,2 mSv. Jinými slovy – pokud například uslyšíte, nebo uvidíte, že někde je záření vyšší než 0,14 uSv/h, tedy než 140 nSv/h, tak zbystřete. Každopádně ale nepanikařte, protože abyste byli ve vyšším ohrožení zdraví, museli byste být vystaveni cca desetinásobku normální hodnoty alespoň 10 let. Pokud ovšem uslyšíte, že je někde záření třeba 14 uSv/h, tak už se snažte vyhnout dluhodobější expozici, protože je to stonásobně vyšší záření než je přirozené z přírodních zdrojů a vaše riziko onemocnění by se při delší expozici dost zvýšilo!! Pěkně jsou bezpečné úrovně záření popsané a nakreslené na webu Státního ústavu radiační ochrany. Pokud by se někdo chtěl opravdu zahloubat do zdravotních účinků na lidské zdraví, tak se může zahloubat do zevrubného dokumentu od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na toto téma.
  8. Jak se chránit – Zcela jistě je potřeba radiaci měřit a být jí vystavován co nejméně. Tedy například nejíst, nedýchat a nemít v blízkosti těla radioaktivní materiál, ale také se nenechat zbytečně ozařovat radioaktivními zdroji (roentgen, CT screening, PET vyšetření – Pozitronová Emisní Tomografie). Dokonalá ochrana před účinky radioaktivity v případě jaderného výbuchu, nebo havárie jaderné elektrárny v podstatě není možná. Radioaktivní materiál je v těchto situacích všude.

Proč o záření a radioaktivitě vlastně píšu

Tento článek vznikl v době Ukrajinské krize. Jeho cílem není exaktně popsat fyzikální principy a zdravotní limity záření. Jeho cílem je spíše popularizace a laické vysvětlení základních informací o radioaktivitě a ionizujícím záření. Internet je totiž zahlcen nejasnými výkřiky o tom, že nám hrozí zdravotní rizika a většinou tyto informace pouze vyvolávají zbytečnou paniku, místo aby trošku vnesly do problematiky světlo.

Jak jsem se ke znalostem radioaktivity dostal?

Tak trochu jako slepý k houslím. V posledních letech tvořím webové stránky, ale tímto businessem jsem se nezabýval vždy. V roce 2000 jsem nastoupil do firmy FEI (nyní Thermo Fisher Scientific), která vyrábí elektronové mikroskopy. Elektronový mikroskop využívá k zobrazení zkoumaných vzorků urychlených částic, při jejichž dopadu na materiál vzniká ionizující záření, které má stejné účinky jako to, které je generované radioaktivními materiály. Proto jsme ho museli odstiňovat olovem, konstrukčními a technologickými opatřeními, ale také ho měřit a tím chránit sebe i naše zákazníky. Pravidelně jsme procházeli školeními a věděli jsme, že se zářením nejsou žádné špásy.

Závěrem

Vím, že to nebylo jednoduché povídání, ale se zářením to zkrátka úplně jednoduché není a chce to trošku přemýšlet. To není jako s Covidem, kdy nám naši lékaři a jiní pracovníci sdělili kolik procent je smrtnost, kolik lidí se denně nakazilo, kolik jich je ve špitále a kolik jich onemocní zítra a už jsme se klepali strachy. Tohle je prostě kapánek složitější. Přesto očekávám, že se na FB brzy objeví statisíce odborníků na radioaktivitu a rád bych toto bláznění alespoň maličko omezil šířením kvalitních informací. Nicméně i přes své znalosti v oboru jsem se mohl dopustit nepřesnosti, takže větší odborníci prosím prominou. Článek si neklade za cíle exaktně informovat, ale pouze objasnit základní pojmy